Automatizace je již několik desítek let nedílnou součástí výroby také v trutnovském závodě Siemens Nízkonapěťová spínací technika. Ve dvou halách ze vyrábějí elektromechanické spínací přístroje a relé a osazují plošné spoje. Posledním technologickým posunem je digitální propojení jednotlivých částí výrobních linek. Jejich jednotlivá zařízení komunikují se servery, na nichž se nacházejí data potřebná pro výrobu. „V tomto rozšíření automatizace, která je jinak známa již několik desetiletí spatřujeme naplnění prvního kroku ke konceptu průmyslu 4.0,“ říká David Krynek, vedoucí technologií v trutnovském závodě. Jak vypadá taková výroba v praxi?
Pokud je díl vyráběného produktu označen QR kódem, lze ho díky němu v jakékoliv části výrobního procesu jednoznačně strojově identifikovat. Kód je na jednotlivých pracovištích snímán a určuje, jaké úkony je třeba na daném pracovišti na výrobku provést. Současně je podle něj možné provádět kontrolu správnosti zpracování. Na serverové centrální uložiště se ke každému kódu průběžně ukládají procesní data. Celý výrobní proces je tak zdokumentován a detaily lze zpětně dohledat. Tím ovšem role QR kódu zdaleka nekončí. Pomocí aplikace pro chytrý telefon si může konečný zákazník z QR kódu finálního výrobku načíst podrobné informace o jeho parametrech. Tím se nejen snižuje možnost záměny, ale usnadňuje se tak i servis nebo proces generování zákaznické dokumentace.
První operací na hale je v Trutnově vylaserování QR kódu na plošné spoje. Kódy jednoznačně identifikují výrobek a jeho komponenty v průběhu celé následující výroby.
Aktuálně v Trutnově chystají zavedení nového výrobku, který bude vznikat na nové plně automatizované lince. Na ní budou jednotlivé kroky provázány a budou se navzájem kontrolovat. Jednotlivé moduly budou vyhodnocovat data z předchozí operace, a pokud všechny kontrolní znaky nebudou v pořádku, linka nedovolí zahájit činnost na dalším kroku.
Programy pro osazování plošných spojů jsou generovány automaticky a jsou propojeny na 3D model. Po osazení si zařízení na základě QR kódu na spoji nahraje výrobní dokumenty a porovná je s daty nasmímanými kamerami. Tato automatizovaná kontrola prakticky vylučuje možnost puštění chybně osazeného výrobku do dalšího procesu.
„Digitalizace se samozřejmě výrazně podepsala také na vývoji," upozorňuje František Mandát, vedoucí vývoje trutnovského závodu. „Díky ní může na novém produktu pracovat několik vývojových skupin současně, vedle České republiky třeba kolegové z Německa a Indie. To výrazně urychluje práci." Společným návrhovým systémem je zde NX od společnosti Siemens PLM Software a veškerá data – od jednotlivých dílů po charakteristiky finálních výrobků – jsou uchovávána v centrálním PDM systému (Product Data Management), takzvaném Teamcenter.
Z dat, která vygeneruje vývojové oddělení při tvorbě plošného spoje, je vytvořen digitální 3D model. Na něm jsou přesně vidět součástky, čísla komponentů, i v jaké polaritě a na jakém místě mají být osazeny. Tato data se využívají pro přímou kontrolu ve výrobě. Obsluze je k dispozici aktivní digitální obrazovka, která zásadním způsobem usnadňuje práci. Dřívější papírové výkresy popisovaly osazení pro více variant výrobku, což bylo někdy obtížné pro orientaci. Nový 3D model zobrazí vždy jen tu správnou variantu. I díky tomu kvalita výroby celého řetězce překročila úctyhodných 96 %.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
