Obliba plechovkového piva stoupá

Obliba plechovkového piva stoupá

16. 02. 2018

Obliba piva baleného do plechovek neustále stoupá u zahraničních i domácích zákazníků. Proto se v Plzeňském Prazdroji rozhodli rozšířit provoz stáčírny a postavit další plechovkovou linku. Dnes mají k dispozici dvě výkonná zařízení, která společně vyprodukují 100 tisíc plechovek za hodinu a navíc řadu užitečných dat. Ta slouží k neustálému zvyšování efektivity a flexibility provozu, což zajišťuje také flotila řídicích systémů Siemens Simatic.

Plzeňský Prazdroj, legendu mezi českými pivovary, není třeba představovat. Ročně vyrobí okolo 11 milionů hektolitrů piva a s exportem do více než 50 zemí celého světa je nejen předním výrobcem v regionu, ale také největším exportérem českého piva. Navíc patří do první ligy podniků s nejrozvinutějším konceptem automatizace a digitalizace v potravinářském průmyslu u nás.

Kromě světově proslulého plzeňského ležáku vyrábí i různé druhy piva Gambrinus včetně ovocných radlerů, dále cidery pod značkou Frisco a Kingswood, nealkoholické pivo Birell, pivní speciály Master a v pivovarech ve Velkých Popovicích a Nošovicích také značky Kozel a Radegast. Řada těchto nápojů se kromě skleněných a PET lahví stáčí i do hliníkových plechovek o různém objemu.

 

Jedna linka nestačí

Linka na stáčení nápojů do plechovek byla v areálu Plzeňského Prazdroje vybudována již před řadou let a zajišťovala stáčení pro všechny nápoje vyrobené ve třech pivovarech – v Plzni, ve Velkých Popovicích i v Nošovicích. V posledních letech poptávka po plechovkovém pivu mezi zákazníky narůstá, a její kapacita tak přestala stačit. Proto byl před třemi lety zvýšen její výkon z 30 tisíc na 60 tisíc plechovek za hodinu. Ani to však nestačilo a bylo nutné přistavět novou linku s kapacitou dalších 40 tisíc plechovek. Obě linky jsou tak nyní schopné vyrobit 100 tisíc plechovek za hodinu.

Tento úctyhodný počet neznamená pouze vyšší výstav piva, ale také neustále se rozšiřující portfolio produktů – kromě tradičního Plzeňského Prazdroje a Gambrinusu se zde plní do plechovek pivo Kozel a Radegast, dále ochucené radlery, nealkoholická piva Birell a nově také cidery.

Střídání nápojů provozu původní linky nesvědčí – je stavěná na vysoký výkon při velkých šaržích. Proto se na ní dnes stáčí především Pilsner Urquell. Nová linka má sice kapacitu o něco menší, ale zato je mnohem flexibilnější jak při výměně produktů k plnění, tak i co se týká typu plechovek, do kterých se plní a jež jsou ve škále od 200 ml po jeden litr.

Za vším hledej Siemens

Novou stáčecí linku dodala firma Krones a její jednotlivé stroje řídí systémy Siemens Simatic S7-300 v různých variantách. Instalace linky si vyžádala doplnění i dalších technologií, jako jsou např. úpravna vody nebo vzduchotechnika, které jsou řízeny systémy Simatic S7-1500.

Siemens je generálním dodavatelem prvků procesní a průmyslové automatizace Plzeňského Prazdroje a systémy Simatic řídí v plzeňském areálu i v dalších pivovarech holdingu valnou většinu procesů. Vzhledem k tomu, že všechny systémy jsou postavené na PLC od společnosti Siemens, jsou vzájemně kompatibilní a různé provozy jsou schopné mezi sebou komunikovat. Jak nápoje postupují výrobním procesem, předávají si jednotlivé provozy údaje o jejich výrobě. Díky jednotné platformě jde všechno hladce a data nikde neváznou.

„Společnost Siemens jsme si vybrali jako generálního dodavatele kvůli kvalitě produktů i služeb a také kvůli podpoře ze strany dodavatelů strojních zařízení," říká Ondřej Sýkora, manažer procesní automatizace a kontroly společnosti Plzeňský Prazdroj. „Většina výrobců domácích i světových značek dnes standardně dodává svá zařízení s řídicími systémy a dalšími komponenty značky Siemens, takže pro nás bylo nejvýhodnější vybrat jednoho generálního dodavatele automatizačních systémů a podle něj sjednotit všechny provozy.

Vliv má také historický vývoj, protože Siemens se této oblasti věnuje ze všech dodavatelů systematicky nejdéle," vysvětluje dále Ondřej Sýkora. Zaměstnanci Plzeňského Prazdroje jsou navíc s produkty Siemens sžití, rozumí jim a umí je efektivně spravovat i používat. „V tomto bodě mezi námi panuje shoda. Spokojeni jsme i se servisní podporou ze strany Siemensu," doplňuje Sýkora.

Kromě samotné výroby je pro Plzeňský Prazdroj důležitý také sběr dat a jejich analýza. Jsou totiž klíčem ke zlepšení a optimalizaci provozu.”

Monitoring a sběr provozních dat

Tak náročný a pokročilý provoz, jakým je pivovar Plzeňský Prazdroj, se dnes neobejde bez monitoringu dat. Data z výrobních zařízení zde sbírá systém založený na platformě Simatic IT doplněný různými softwarovými nástroji. „Data jsou pro nás klíčový nástroj pro jakákoliv zlepšení a optimalizaci provozu do budoucna. Proto jejich sběru a vyhodnocování věnujeme velkou pozornost," říká Ondřej Sýkora.

Konkrétně v oblasti energetiky probíhá kontinuální audit spotřeby a hledají se způsoby, jak provozy maximálně zefektivnit. Aktuálně se v celém systému sbírá přibližně 20 tisíc různých údajů. Pivovar je totiž energeticky velmi náročný provoz, většina procesů se provádí za tepla – od sušení sladu po vaření piva. V závodě proto probíhá měření na 600 bodech a měří se energie i média – od elektřiny přes páru, plyn, vodu, vzduch i CO. Unifikovaný je i sběr energetických dat v závodech ve Velkých Popovicích a Nošovicích.

Prazdroj a digitalizace

Plzeňský Prazdroj se digitalizace ani Průmyslu 4.0 nebojí. „Digitalizace probíhá u nás v závodě kontinuálně již řadu let. V podstatě jsme začali ještě dříve, než se o konceptu Průmysl 4.0 začalo vůbec ve větší míře hovořit," říká s úsměvem Ondřej Sýkora. Pivovar je na vysoké technologické úrovni, průběžně sleduje trendy v automatizaci a nástup digitalizace zaznamenal a její principy přijal za své již dávno.

Hlavní cíl v současnosti je získat z dostupných dat, kterých má díky pokročilým měřicím technologiím obrovské množství, srozumitelné informace, které povedou k vyšší efektivitě a flexibilitě provozu.

Siemens a Plzeňský Prazdroj

Historie spolupráce společností Siemens a Plzeňský Prazdroj začala již před více než dvaceti lety nasazením tehdy supermoderního řídicího systému Simatic S5 na řízení varen a cylindrokónických tanků. Systém se osvědčil, a tak dnes již v celém koncernu prakticky nenajdete provoz, který by Siemens neřídil.

Kromě toho jsou zde zastoupené prvky procesní instrumentace, spínací techniky, měniče a pohony Siemens. Ve výrobě se používají téměř výhradně průtokoměry Siemens Sitrans a další prvky procesní instrumentace. Ve sladovně jsou pak nasazeny nejvýkonnější pohony v celém závodě, a to tři pohony Siemens 1LE1603 o výkonu 160 kW, které roztáčí ventilátory pro hvozdy.

Výměnu těchto pohonů provedla společnost Siemens v rámci projektu úspory elektrické energie.

V Prazdroji také průběžně probíhá upgrade řídicích systémů ze starších verzí systému Simatic na novější modely Simatic S7-400 a nahrazování řídicích systémů jiných dodavatelů za Siemens. Současný největší projekt – upgrade řízení sladovny včetně vizualizace WinCC – má za sebou tři úspěšně uzavřené etapy a čtvrtá by měla být dokončená do roku 2020.

Líbil se vám článek?